Na počátku bylo dítě

27. 02. 2019 13:15:56
Je spousta možností, jak se dostat z poporodních úzkostí a depresí. Tak třeba včera jsem byla na oslavě a s díky odmítla přípitek, protože přece kojím. Také jsem si postěžovala, že moje miminko trpí na koliky a že já trpím s ním..

Moje známá mi z vlastní zkušenosti doporučila portské. Vyvalila jsem oči, protože už jsem tou dobou vyzkoušela všechny rady, které kdy najdete na internetu pod heslem „kolika“, ale na tohle jsem ještě nenarazila. Ptám se: „A bylo to pak lepší?“ „Všechno potom bylo lepší, věř mi“, nahnula se přes stůl a spiklenecky na mě mrkla.

Ovšem pokud jste úzkostná matka jako já, nebudete se prolévat vínem, i kdyby vám to doporučil pediatr. V zásadě totiž nevěříte ani pediatrovi. Moje pediatra a kamarádka mi beztak doporučily hlavně „být v klidu a moc se nestresovat, pak se to přenese na miminko.“ Od té doby už nejsem ve stresu jen ze všech těch věcí okolo péče o miminko, ale také ze samotného faktu, že mám stres – včera jsem při kojení ve čtyři ráno googlila hesla jako „how early can babies recognize emotions in mothers“.

Rady od starší generace jsou také nepoužitelné, protože běžná odpověď na všechno bývá: „Nech ho v postýlce a zavři dveře.“ Dneska ovšem víme, že pláč miminkům poškozuje mozek a jelikož každá z něj chceme mít přinejmenším Einsteina, nedovolíme si jít během dne ani na záchod, nebo tam letíme s omluvným úsměvem a křičíme do dáli: „Hned jsem zpátky, miláčku“. Poslední dávka doporučení zazní od meditacemi vytuněných eko matek. V zásadě se dají shrnout do pravidla: „Všechno vyřeší šátek a prso, a pokud ne, vyřeš si to v sobě“.

Podle hesla „pomoz si sám“ jsem se rozhodla, že zkusím psaní. Jednak s kapkou dojetí vzpomínám na své pubertální deníčky, kdy jsem byla tak plná emocí, že nezbývalo než je všechny vylít na papír. Jaksi přeplněná emocemi jsem po patnácti letech znovu, a znovu se ptám, jestli mě opravdu miluje a jestli jsem pro něj „dost dobrá“. Dost dobrá matka. A tak tady sedím před počítačem, pouštím nám na youtube video „fén za deštivého odpoledne“ a upíjím odvar ze tří lžiček mletého kmínu. Prostě taková ta správná domácí pohoda, která vás vyladí k psaní o tématu mateřství.

Nevím, jestli to bude vůbec někdo číst. Ale protože bych to nebyla já, abych neměla bohulibé myšlenky, chtěla bych psát o věcech, které můžou být užitečné i pro ostatní. O věcech, které mi dopředu nikdo nepověděl, nebo se ke mně nestihly dostat. Jako třeba o tom, že po dvou měsících už bez „fénu za deštivého odpoledne“ neusnete ani vy. A že to nejhorší, co můžete svému dítěti udělat, je kariéra jediné dokonalé matky. Protože i když vás bude spousta lidí přesvědčovat o opaku, potkala jsem zatím hrozně moc navzájem tak moc odlišných žen s tak odlišným pohledem na svět a mateřství, a přesto byly svým způsobem dokonalý všechny. Minimálně pro svoje děti.

Autor: Barbora Balková | středa 27.2.2019 13:15 | karma článku: 19.62 | přečteno: 785x

Další články blogera

Barbora Balková

Cáky cáky na majáky

Nalijme si čistého vína, pod záštitou žádoucího psychomotorického vývoje mimina praskají kurzy plavání ve švech, přitom patřičný rozvoj potřebují spíše matky.

14.6.2019 v 16:56 | Karma článku: 14.16 | Přečteno: 421 | Diskuse

Barbora Balková

Damn Amsterdam

Všude se dočtete, že dítě není na překážku "normálnímu" životu. S dětmi se dá kupříkladu cestovat, akorát musíte uzvednout balík plen navíc. Je to pravda? Tak napůl...

9.6.2019 v 22:25 | Karma článku: 9.76 | Přečteno: 349 | Diskuse

Barbora Balková

Hysterióza

Když jste v jiném stavu, všechno je jinak. Třeba i s jídlem. Zezačátku si ho moc neužijete a později...vlastně taky moc ne.

1.6.2019 v 15:14 | Karma článku: 11.39 | Přečteno: 351 | Diskuse

Barbora Balková

Já na to mám

Dnes jsme se vypravili na svatbu, protože dítě přece není na překážku běžnému životu, ba naopak! Život s ním je jedinečné obohacení jinak příliš poklidného a nudného života.

25.5.2019 v 22:07 | Karma článku: 14.99 | Přečteno: 656 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

Jak jsem hledala svého prince

nikdy jsem se v dětství ani v pubertě netrápila láskou ke zpěvákům nebo hercům. Svět celebrit mě nezajímal, i když si o nich nějaké drby ráda přečtu, jsem také jenom ženská.

15.7.2019 v 22:05 | Karma článku: 12.27 | Přečteno: 337 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CXVI.

Padesát odstínů šedi lze překvapivě snadno zažít i v kanceláři. Nikoli s kolegou, ale s tiskárnou. Zejména po neodborné extrakci papíru neproškolenou mírně nervní obsluhou.

15.7.2019 v 16:20 | Karma článku: 11.14 | Přečteno: 199 | Diskuse

Ivana Lance

Human smuggler or coyote

Pašerák nebo slovo: kojot se používá pro lidi, kteří nelegálně pašují lidi přes hranice. Za přestup hranice mezi Mexikem a USA se platí tři až čtyři tisíce dol. A protože Amerika je bezmocná, pokud se jedná o rodiny s dětma,

15.7.2019 v 14:52 | Karma článku: 20.36 | Přečteno: 415 | Diskuse

Jiřina Poláková

Matky všech zemí spojte se

Každé dítě je jiné, každé na svět přichází s jinými geny, osudem, karmou. Tak proč si matky myslí, že když je dítě hodné, je to jejich zásluha? A proč když řve a není k utišení, si vyčítají, že to je tím, že jsou špatné matky?

15.7.2019 v 9:46 | Karma článku: 18.67 | Přečteno: 441 | Diskuse

Jan Hulik

Druhý list z deníku rekonvalescenta po operaci srdce.

Vlastně mě jen o vlásek minul ten konec a dostal jsem tedy ještě jednou novou šanci bez velkého nebezpečí, že by se to mohlo vrátit,

14.7.2019 v 10:00 | Karma článku: 8.90 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 15.01 Průměrná čtenost 1314

Tak hlavně jsem matka, že. Lovím v paměti, že jsem měla ráda indický filmy, ale teď se jejich stopáž překrývá se separační úzkostí syna. Vždycky jsem ráda jedla, akorát o dost hodnotněji než teď. Jo a taky jsem sportovala a fakt tím nemyslím současný turistický výšlapy do Billy.

Najdete na iDNES.cz