Hra o trůny

2. 05. 2019 11:05:05
Včera jsme s manželem koukali na dlouho očekávaný třetí díl poslední série Hry o trůny. Dlouho očekávaný, protože první dva díly jinak brutalitou a akcí nacpaného seriálu vyznívaly jako (hodně nudný) pokus o sebeparodii.

Hrdinové si naposledy zasouložili, naposledy si navzájem hleděli do očí, naposledy si zazpívali temnou píseň v pospolitém kruhu před zapáleným krbem a podobně. Byla jsem zvědavá i proto, že už v době odvysílání epizody moji přátelé neskrývali zklamání – akce sice nechyběla, ale pod rouškou noci toho prý ze závěrečné bitvy zloduchů a klaďasů moc vidět nebylo.

Jaké bylo moje překvapení, když jsem záhy dospěla k přesvědčení, že vidět toho je na můj vkus až příliš! Useknuté hlavy střídaly záběry na obživlé mrtvoly vytrhující matkám z náruče nemluvňata. Komparzisté lítali vzduchem a ne vždy se jim to povedlo se všemi tělesnými údy pohromadě. Když došlo na závěrečné titulky, seděla jsem stočená v klubíčku a nervozitou si okusovala nehty. „Vždyť ani neumřel nikdo důležitej!“ chláholil mě manžel. Myslel tím, že přežila hlavní hrdinka s blonďatou hřívou a s velkým poprsím. „Vždyť tam umřely statisíce lidí včetně dětí!“ namítla jsem dílem rozrušeně a dílem vyčítavě. Můj televizní nevkus by rozhodně víc potěšila epizoda ze Sexu ve městě. „Ale to je jen jako!“ namítal manžel a měl samozřejmě pravdu. Jenže málo platné, moje katastrofické vize to nezaplašilo.

Nedávno jsem totiž četla rozhovor s předním klimatologem, který časy budoucí líčil jako takovou Hru o trůny, akorát že trůny nahradil pitnými zdroji vody. Čeká nás krvavá budoucnost bez výdobytků civilizace, na jaké jsme zvyklí. Žádná snadno dostupná elektřina, svoboda tisku, demokracie, Instagram nebo zamražená pizza Hawai. Žádné HBO a seriály plné násilí. Místo televize postačí poodhrnout závěsy na okně.

„Jenže to není jenom jako! Bude válka a přesně takhle to bude vypadat. A co pak bude s Tedíkem?!“ vedla jsem si svoji a byla jsem sama překvapená, kam až jsem se dostala od postoje „žijeme jen jednou, tak ať to stojí zato“. Ne že bych byla zase tak nezodpovědná. Třídíme odpad, záchod myju i přes nedůvěřivý poznámky tchýně ekologickým přípravkem a zásadně jezdíme MHD. I když to poslední taky trochu souvisí s tím, že jsem jako těhotná zacouvala do příkopu a od té doby se bojím řídit. Ovšem snaha myslet na planetu Zemi a budoucí generace teď jaksi dostala mnohem konkrétnější obrysy.

Rozhodla jsem se, že si k narozeninám nadělím kurz potápění. Kdybych dárek nechala na manželovi, dostanu předplatné časopisu o počítačových hrách, a taky to byl můj dlouholetý sen. Jenže kamarádka mě varovala, že potápěčský oblek je šeredný. A taky při potápění umřel její známý. První, co mě napadlo, nebylo: „Co když se mi něco stane?!“, ale: „Chudák Tedík, sirotek a na hospodský stravě!“

Nedostatek spánku a poblinkaná pohovka jsou změny pouze dočasné (to druhé může zažít revival s příchodem puberty), ale ztráta sobecké bezstarostné mysli je bohužel celoživotní.

Autor: Barbora Balková | čtvrtek 2.5.2019 11:05 | karma článku: 10.85 | přečteno: 623x

Další články blogera

Barbora Balková

Cáky cáky na majáky

Nalijme si čistého vína, pod záštitou žádoucího psychomotorického vývoje mimina praskají kurzy plavání ve švech, přitom patřičný rozvoj potřebují spíše matky.

14.6.2019 v 16:56 | Karma článku: 14.16 | Přečteno: 421 | Diskuse

Barbora Balková

Damn Amsterdam

Všude se dočtete, že dítě není na překážku "normálnímu" životu. S dětmi se dá kupříkladu cestovat, akorát musíte uzvednout balík plen navíc. Je to pravda? Tak napůl...

9.6.2019 v 22:25 | Karma článku: 9.76 | Přečteno: 349 | Diskuse

Barbora Balková

Hysterióza

Když jste v jiném stavu, všechno je jinak. Třeba i s jídlem. Zezačátku si ho moc neužijete a později...vlastně taky moc ne.

1.6.2019 v 15:14 | Karma článku: 11.39 | Přečteno: 351 | Diskuse

Barbora Balková

Já na to mám

Dnes jsme se vypravili na svatbu, protože dítě přece není na překážku běžnému životu, ba naopak! Život s ním je jedinečné obohacení jinak příliš poklidného a nudného života.

25.5.2019 v 22:07 | Karma článku: 14.99 | Přečteno: 656 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

Jak jsem hledala svého prince

nikdy jsem se v dětství ani v pubertě netrápila láskou ke zpěvákům nebo hercům. Svět celebrit mě nezajímal, i když si o nich nějaké drby ráda přečtu, jsem také jenom ženská.

15.7.2019 v 22:05 | Karma článku: 12.57 | Přečteno: 341 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CXVI.

Padesát odstínů šedi lze překvapivě snadno zažít i v kanceláři. Nikoli s kolegou, ale s tiskárnou. Zejména po neodborné extrakci papíru neproškolenou mírně nervní obsluhou.

15.7.2019 v 16:20 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 200 | Diskuse

Ivana Lance

Human smuggler or coyote

Pašerák nebo slovo: kojot se používá pro lidi, kteří nelegálně pašují lidi přes hranice. Za přestup hranice mezi Mexikem a USA se platí tři až čtyři tisíce dol. A protože Amerika je bezmocná, pokud se jedná o rodiny s dětma,

15.7.2019 v 14:52 | Karma článku: 20.37 | Přečteno: 415 | Diskuse

Jiřina Poláková

Matky všech zemí spojte se

Každé dítě je jiné, každé na svět přichází s jinými geny, osudem, karmou. Tak proč si matky myslí, že když je dítě hodné, je to jejich zásluha? A proč když řve a není k utišení, si vyčítají, že to je tím, že jsou špatné matky?

15.7.2019 v 9:46 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 444 | Diskuse

Jan Hulik

Druhý list z deníku rekonvalescenta po operaci srdce.

Vlastně mě jen o vlásek minul ten konec a dostal jsem tedy ještě jednou novou šanci bez velkého nebezpečí, že by se to mohlo vrátit,

14.7.2019 v 10:00 | Karma článku: 8.91 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 15.01 Průměrná čtenost 1314

Tak hlavně jsem matka, že. Lovím v paměti, že jsem měla ráda indický filmy, ale teď se jejich stopáž překrývá se separační úzkostí syna. Vždycky jsem ráda jedla, akorát o dost hodnotněji než teď. Jo a taky jsem sportovala a fakt tím nemyslím současný turistický výšlapy do Billy.

Najdete na iDNES.cz