Vážené dámy
V Bravíčku psali, že Megan Fox během těhotenství běhala a už čtvrtý týden po porodu začala roztáčet kola rotopedu, tak proč bych nemohla i já? Nebudu jako ty maminy, co se ládujou harlekýnem a pak si trapně stěžujou, že nabraly „po dětech“. Pokud ty děti nežerete, milé dámy, podívejte se pravdě do očí a harlekýnu na etiketu.
Kromě toho mezi mými kamarádkami koluje mýtus, že všechna nabraná kila se stejně vykojí, protože již tak hubená Alča kojila jako o život a nyní se marně pokouší přibrat. Aby nemusela měnit šatník. Z velikosti S na XS. No, ne každej může být druhá Alča, co? Moje veškerá předsevzetí zmizela už pátý týden těhotenství. Bylo mi šíleně zle, ale bohužel ne tolik zle, abych prozvracela celé dny. Bylo mi zle prostě tak akorát na to, abych nevolnosti zajídala rohlíkama s máslem a litry pomerančovýho džusu. Do těhotenského průkazu mi doktor jako počáteční váhu napsal o pět kilo vyšší číslo, než na jaké jsem byla zvyklá. Marně jsem ho přesvědčovala, že jsem těhotná už tři měsíce a to se přece taky počítá, ne? Myslela jsem však na Alču a jen co polevily nevolnosti, užívala jsem si večery s McFishem a kokosovou Fidorkou. Protože kdy jindy, než teď?
Do fitka jsem dorazila celkem dvakrát a sbírala obdivné pohledy okolních cvičenek, které jistě plánovaly, že taky budou jako Megan Fox. A teď i já! Jenže když vstáváte v pět hodin do nemocnice a nesmíte si ani šlohnout svoji obvyklou dávku kofeinu, zlákají vás večer spíš postelový hrátky s Milkou než s abduktorem. Nejspíš tady někde vězí podstata problému pěti kilo navíc, které zůstávají jednou z mála jistot v mém nyní poněkud chaotickém životě. Na ty se dá prostě vždycky spolehnout.
Když jsem si na svoje hranolky odmítla kydnout obvyklou porci tatarky, moje o deset let starší kamarádka Iva si mě trochu přezíravě změřila a pravila s pohledem a tónem zenového mistra: „Hele, taky jsem dřív řešila, že už se nenarvu do eskovejch kalhot. Teď si klidně koupím o velikost větší oblečení. Na psychoterapeutickým výcviku říkali, že přibírání je známka toho, že je člověk v životě spokojenej a usazenej.“ Hrozně ráda bych si vzala tuhle mantru za vlastní, ale pohled na morbidně obézní lektorku výcviku mě uvádí v pochybnosti. Je takové množství štěstí vůbec možné ustát? Ovšem i kamarádka Týnka si všímá pozitivní stránky věci, podle jejího úsudku jsem úplně omládla – to je prý vidět, jak jsem teď děsně šťastná a spokojená. Kejvám hlavou a v duchu si představuju, jak mi všechen ten tuk dočasně (?) vyplnil počínající mimické vrásky.
Na internetu ale píšou, že některé ženy začínají hubnout až po ukončení kojení, a tak to po zvážení všech pro a proti rozjíždím a odcházím s tatarkou i s kečupem k tomu. Koneckonců, úvahy o druhém dítěti jsme ještě definitivně nepohřbili, takže moje další šance stát se druhou Megan Fox na mě ještě čeká.
Barbora Balková
Rodičovská dovolená? Ideální příprava na pandemii!
Roky tvrdého výcviku se vyplatily. Kdo je v dnešní době připravený na současnou situaci lépe než matka na rodičovské dovolené?
Barbora Balková
Tak akorát hřejivý vánoční příběh
Jak jsem oproti běžnému předpokladu tu pravou lásku a mezilidské pochopení poznala až díky předvánoční honbě za slevami.
Barbora Balková
Imaginární milenci
Aneb podrobné a kolektivní zamyšlení nad otázkou: „Proč jsem si já nešťastná nevzala Pištu Hufnágla?“
Barbora Balková
My se teda taky omlouváme!
Po shlédnutí známého videa, ve kterém se řada žen omlouvá mužům (svým, cizím, všem), jsme se chytily za nos a uvědomily si, že teď je řada i na nás.
Barbora Balková
Matka fúrie
Mnohé z nás díky permanentnímu vyčerpání a náhlému styku s dalšími rodiči objevují netušené hloubky své vlastní agresivity. A co teprve, když se to zkombinuje s národním komplexem.
Barbora Balková
Jak jsem se stala biomatkou
Jsem biomatka a lesana. Občas zachraňuji pralesy a taky žížaly po dešti. Chtěla bych se tímto hluboce omluvit celé společnosti.
Barbora Balková
Zázračný vejce
Jedna taková univerzální otázka provází dítě jen s nepatrnými obměnami až do dospělosti. Charakterizuje ji úvodní „A už...?“ a může nabývat hned několika významů.
Barbora Balková
Dítě v každém z nás
Původně jsem chtěla psát o něčem jiném. Zážitků mám totiž na rozdávání, protože kvůli havárii vody bydlíme už skoro měsíc po příbuzných.
Barbora Balková
Cáky cáky na majáky
Nalijme si čistého vína, pod záštitou žádoucího psychomotorického vývoje mimina praskají kurzy plavání ve švech, přitom patřičný rozvoj potřebují spíše matky.
Barbora Balková
Damn Amsterdam
Všude se dočtete, že dítě není na překážku "normálnímu" životu. S dětmi se dá kupříkladu cestovat, akorát musíte uzvednout balík plen navíc. Je to pravda? Tak napůl...
Barbora Balková
Hysterióza
Když jste v jiném stavu, všechno je jinak. Třeba i s jídlem. Zezačátku si ho moc neužijete a později...vlastně taky moc ne.
Barbora Balková
Já na to mám
Dnes jsme se vypravili na svatbu, protože dítě přece není na překážku běžnému životu, ba naopak! Život s ním je jedinečné obohacení jinak příliš poklidného a nudného života.
Barbora Balková
Sama doma
Feminismus dnes platí pomalu za sprosté slovo a tak kdejaká celebritka vykřikuje: „Já si jako nemyslím, že by měl chlap ženskou mlátit nebo tak, ale jako nejsem zase žádná feministka, abyste si nemysleli!“
Barbora Balková
Hra o trůny
Včera jsme s manželem koukali na dlouho očekávaný třetí díl poslední série Hry o trůny. Dlouho očekávaný, protože první dva díly jinak brutalitou a akcí nacpaného seriálu vyznívaly jako (hodně nudný) pokus o sebeparodii.
Barbora Balková
Plaveme v tom
Dítě moderní doby je taková tabula rasa, dalo by se říct. Prostě co na něj nezapíšeš, to tam není, takže matky zapisují horem dolem. V praxi je tím myšleno plavání nebo cvičení s dětmi.
Barbora Balková
Vysosaná matka vol. II
Pravděpodobně je to dost překvapivé, ale kojím i nadále. Dříve jsem zatínala zuby s povzbudivou myšlenkou „vydržím to do tří měsíců, a pak se uvidí“, teď posouvám horizont vidiny lepších zítřků na šest měsíců.
Barbora Balková
Gorily v mlze
Žijeme v postmoderní společnosti, ve který prostě neexistují jednoznačný manuály na život (a zrovna tak i pro mateřství).
Barbora Balková
No kidding
Existují kultury, které děti doslova zbožňují. Vlastně se dá říct, že po celým světě jsou dospělí z dětí úplně unešený, až na jednu jedinou výjimku. Tu naší – euroamerickou.
Barbora Balková
Míchaný vajíčka
Tento příspěvek je určený výhradně pro ženské, mateřstvím poznamenané čtenářstvo. Já vás varovala předem!
Barbora Balková
I ptáčkové sladce již sní
Jestli potřebujete pár tipů, jak uspat miminko, tady je nehledejte. Pokud vás však zajímá, co mají společného kojenec a papoušek, čtěte dále!
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 25
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1380x