Vážené dámy

11. 05. 2019 10:22:40
Když jsem byla hodně mladá, odhadem jedny rovnátka a dva pupínky, byla jsem přesvědčená, že mně teda těhotenství postavu nezdeformuje.

V Bravíčku psali, že Megan Fox během těhotenství běhala a už čtvrtý týden po porodu začala roztáčet kola rotopedu, tak proč bych nemohla i já? Nebudu jako ty maminy, co se ládujou harlekýnem a pak si trapně stěžujou, že nabraly „po dětech“. Pokud ty děti nežerete, milé dámy, podívejte se pravdě do očí a harlekýnu na etiketu.

Kromě toho mezi mými kamarádkami koluje mýtus, že všechna nabraná kila se stejně vykojí, protože již tak hubená Alča kojila jako o život a nyní se marně pokouší přibrat. Aby nemusela měnit šatník. Z velikosti S na XS. No, ne každej může být druhá Alča, co? Moje veškerá předsevzetí zmizela už pátý týden těhotenství. Bylo mi šíleně zle, ale bohužel ne tolik zle, abych prozvracela celé dny. Bylo mi zle prostě tak akorát na to, abych nevolnosti zajídala rohlíkama s máslem a litry pomerančovýho džusu. Do těhotenského průkazu mi doktor jako počáteční váhu napsal o pět kilo vyšší číslo, než na jaké jsem byla zvyklá. Marně jsem ho přesvědčovala, že jsem těhotná už tři měsíce a to se přece taky počítá, ne? Myslela jsem však na Alču a jen co polevily nevolnosti, užívala jsem si večery s McFishem a kokosovou Fidorkou. Protože kdy jindy, než teď?

Do fitka jsem dorazila celkem dvakrát a sbírala obdivné pohledy okolních cvičenek, které jistě plánovaly, že taky budou jako Megan Fox. A teď i já! Jenže když vstáváte v pět hodin do nemocnice a nesmíte si ani šlohnout svoji obvyklou dávku kofeinu, zlákají vás večer spíš postelový hrátky s Milkou než s abduktorem. Nejspíš tady někde vězí podstata problému pěti kilo navíc, které zůstávají jednou z mála jistot v mém nyní poněkud chaotickém životě. Na ty se dá prostě vždycky spolehnout.

Když jsem si na svoje hranolky odmítla kydnout obvyklou porci tatarky, moje o deset let starší kamarádka Iva si mě trochu přezíravě změřila a pravila s pohledem a tónem zenového mistra: „Hele, taky jsem dřív řešila, že už se nenarvu do eskovejch kalhot. Teď si klidně koupím o velikost větší oblečení. Na psychoterapeutickým výcviku říkali, že přibírání je známka toho, že je člověk v životě spokojenej a usazenej.“ Hrozně ráda bych si vzala tuhle mantru za vlastní, ale pohled na morbidně obézní lektorku výcviku mě uvádí v pochybnosti. Je takové množství štěstí vůbec možné ustát? Ovšem i kamarádka Týnka si všímá pozitivní stránky věci, podle jejího úsudku jsem úplně omládla – to je prý vidět, jak jsem teď děsně šťastná a spokojená. Kejvám hlavou a v duchu si představuju, jak mi všechen ten tuk dočasně (?) vyplnil počínající mimické vrásky.

Na internetu ale píšou, že některé ženy začínají hubnout až po ukončení kojení, a tak to po zvážení všech pro a proti rozjíždím a odcházím s tatarkou i s kečupem k tomu. Koneckonců, úvahy o druhém dítěti jsme ještě definitivně nepohřbili, takže moje další šance stát se druhou Megan Fox na mě ještě čeká.

Autor: Barbora Balková | sobota 11.5.2019 10:22 | karma článku: 22.08 | přečteno: 940x

Další články blogera

Barbora Balková

Cáky cáky na majáky

Nalijme si čistého vína, pod záštitou žádoucího psychomotorického vývoje mimina praskají kurzy plavání ve švech, přitom patřičný rozvoj potřebují spíše matky.

14.6.2019 v 16:56 | Karma článku: 14.16 | Přečteno: 421 | Diskuse

Barbora Balková

Damn Amsterdam

Všude se dočtete, že dítě není na překážku "normálnímu" životu. S dětmi se dá kupříkladu cestovat, akorát musíte uzvednout balík plen navíc. Je to pravda? Tak napůl...

9.6.2019 v 22:25 | Karma článku: 9.76 | Přečteno: 349 | Diskuse

Barbora Balková

Hysterióza

Když jste v jiném stavu, všechno je jinak. Třeba i s jídlem. Zezačátku si ho moc neužijete a později...vlastně taky moc ne.

1.6.2019 v 15:14 | Karma článku: 11.39 | Přečteno: 351 | Diskuse

Barbora Balková

Já na to mám

Dnes jsme se vypravili na svatbu, protože dítě přece není na překážku běžnému životu, ba naopak! Život s ním je jedinečné obohacení jinak příliš poklidného a nudného života.

25.5.2019 v 22:07 | Karma článku: 14.99 | Přečteno: 656 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

Jak jsem hledala svého prince

nikdy jsem se v dětství ani v pubertě netrápila láskou ke zpěvákům nebo hercům. Svět celebrit mě nezajímal, i když si o nich nějaké drby ráda přečtu, jsem také jenom ženská.

15.7.2019 v 22:05 | Karma článku: 12.27 | Přečteno: 337 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CXVI.

Padesát odstínů šedi lze překvapivě snadno zažít i v kanceláři. Nikoli s kolegou, ale s tiskárnou. Zejména po neodborné extrakci papíru neproškolenou mírně nervní obsluhou.

15.7.2019 v 16:20 | Karma článku: 11.14 | Přečteno: 199 | Diskuse

Ivana Lance

Human smuggler or coyote

Pašerák nebo slovo: kojot se používá pro lidi, kteří nelegálně pašují lidi přes hranice. Za přestup hranice mezi Mexikem a USA se platí tři až čtyři tisíce dol. A protože Amerika je bezmocná, pokud se jedná o rodiny s dětma,

15.7.2019 v 14:52 | Karma článku: 20.36 | Přečteno: 415 | Diskuse

Jiřina Poláková

Matky všech zemí spojte se

Každé dítě je jiné, každé na svět přichází s jinými geny, osudem, karmou. Tak proč si matky myslí, že když je dítě hodné, je to jejich zásluha? A proč když řve a není k utišení, si vyčítají, že to je tím, že jsou špatné matky?

15.7.2019 v 9:46 | Karma článku: 18.67 | Přečteno: 441 | Diskuse

Jan Hulik

Druhý list z deníku rekonvalescenta po operaci srdce.

Vlastně mě jen o vlásek minul ten konec a dostal jsem tedy ještě jednou novou šanci bez velkého nebezpečí, že by se to mohlo vrátit,

14.7.2019 v 10:00 | Karma článku: 8.90 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 15.01 Průměrná čtenost 1314

Tak hlavně jsem matka, že. Lovím v paměti, že jsem měla ráda indický filmy, ale teď se jejich stopáž překrývá se separační úzkostí syna. Vždycky jsem ráda jedla, akorát o dost hodnotněji než teď. Jo a taky jsem sportovala a fakt tím nemyslím současný turistický výšlapy do Billy.

Najdete na iDNES.cz