Dítě v každém z nás

20. 07. 2019 10:24:54
Původně jsem chtěla psát o něčem jiném. Zážitků mám totiž na rozdávání, protože kvůli havárii vody bydlíme už skoro měsíc po příbuzných.

Díky tomu jsem teď nastěhovaná ve svém původním dětském pokojíčku v panelákovém 4+1 na českolipském sídlišti. Schválně zkuste uhádnout, kde Česká Lípa leží. A bez nápovědy! Samozřejmě mi chybí latte z ovesného mléka a smrad brzdící soupravy metra. Jednu výhodu to ale má, v České Lípě se totiž pracuje hezky od šesti do tří. Už žádné osamocené večery se zpruzelým kojencem a zmrzlinou místo večeře.

Jedno takové letní odpoledne jsme se rozhodli vyvenčit synka v kočárku a zamířili s rodiči k blízkému kopci. Kopec se jmenuje Špičák, i když dle tvaru by to měl být spíš Placák a v Alpách by si ho spletli se zeminou vybagrovanou při stavbě rodinného domu.

K tomuhle kopci mě pojí spousta vzpomínek. Tady mi můj první přítel poprvý šáhnul na prsa a sem jsme chodili s jednou ujetou učitelkou místního gymnázia objímat stromy. No je to tady takový prodchnutý láskou, dalo by se říct.

Jenže pak můj táta objevil mezi stromy kříž obsypaný květinami, svíčkami, obrazy a kdoví proč i s jednou černou podprsenkou větší velikosti. Díky Google a Blesku jsme celkem brzy zjistili, že na tom místě zavraždili ženu. Jmenovala se Soňa a bylo jí skoro čtyřicet. Celý večer jsem přemýšlela, jak se to stalo – večer nebo ve dne? Křičela, slyšel ji někdo? Zavraždil ji kluk, kterému bylo dvacet dva. Byl zfetovaný, nebo si čin už nějakou dobu plánoval?

A pak jsem si představila, že byl kdysi taky takové roztomilé miminko jako je to naše. S blonďatými vlásky, s modrýma očima. Že jsme vlastně všichni byli miminka, i Fermi rozbíjel nejdřív vobyčejný autíčka s plastovýma okýnkama. Představila jsem si Alberta Einsteina, jak si cucá palec, zatímco jeho matka zanedbává jeho psychomotorický vývoj a celá zpocená pere prádlo. A taky Donald Trump byl kdysi pro někoho to nejkrásnější miminko na světě a šťastně se zubil dvěma tesákama do objektivu, zatímco třímal plyšovýho medvěda. Co se to stane, že z tak krásného miminka vyroste zfetovaný grázl?

Možná měl matku, která vůbec neviděla ty krásný čistý oči a rozzářenej úsměv. Viděla jen šest tisíc mateřský, čtyři hodiny spánku, osm hodin ve fabrice. A pak jsem si vzpomněla na všechny ty matky, které si fotí na školní besídce Pepíčky aka vykotlané pařezy a luční motejly, a pak přemýšlí, jestli Pepíčka není pro Národní škoda. Matky, které ve vřískajícím batoleti pobíhajícím po kavárně nevidí rozmazlené parchanty, ale energickou duši, kterou korporát nejenže nesemele, ale bude ho dokonce řídit. A najednou už mi nepřišly ani trochu trapný.

Autor: Barbora Balková | sobota 20.7.2019 10:24 | karma článku: 9.21 | přečteno: 280x

Další články blogera

Barbora Balková

Zázračný vejce

Jedna taková univerzální otázka provází dítě jen s nepatrnými obměnami až do dospělosti. Charakterizuje ji úvodní „A už...?“ a může nabývat hned několika významů.

28.7.2019 v 19:27 | Karma článku: 6.50 | Přečteno: 173 | Diskuse

Barbora Balková

Cáky cáky na majáky

Nalijme si čistého vína, pod záštitou žádoucího psychomotorického vývoje mimina praskají kurzy plavání ve švech, přitom patřičný rozvoj potřebují spíše matky.

14.6.2019 v 16:56 | Karma článku: 14.75 | Přečteno: 453 | Diskuse

Barbora Balková

Damn Amsterdam

Všude se dočtete, že dítě není na překážku "normálnímu" životu. S dětmi se dá kupříkladu cestovat, akorát musíte uzvednout balík plen navíc. Je to pravda? Tak napůl...

9.6.2019 v 22:25 | Karma článku: 9.81 | Přečteno: 371 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CXXVII.

Za poslední dva týdny děti i manžel k mému údivu značně navýšili svůj pracovní výkon. Nečiním však předčasně příliš optimistické závěry; obávám se, že jejich snaha nebude mít dlouhé trvání.

19.8.2019 v 17:51 | Karma článku: 5.57 | Přečteno: 101 | Diskuse

Horst Anton Haslbauer

Emilia a její boj

Vložka pro ty, kteří na mém blogu poznali Emilii ještě zdravou. Ve věku 4,5, po ošklivém zápalu plic, se u ní objevil nefrotický syndrom. Z nemocnice do nemocnice, od lékaře k lékaři. Lékařská věda je při tomto syndromu ještě

18.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 20.18 | Přečteno: 540 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CXXVI.

Návrat z dovolené je zlomový okamžik, který nám připomíná, že volno je za námi a šedivé povinnosti vyplňují většinu budoucnosti. Leč zlomit nás nesmí!

17.8.2019 v 18:27 | Karma článku: 10.11 | Přečteno: 253 | Diskuse

Edna Nová

Heslo doby: nerozejdeme se, splácíme spolu dluhy

Vítejte, ve dramaticky nedramatické epizodě partnerského soužití. Jak jsem použila to krásně absurdní heslo doby: nerozejdeme se, splácime spolu dluhy.

17.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 27.86 | Přečteno: 1169 | Diskuse

Jan Hulik

Slunce, seno a Nový Oldřichov z mého pohledu dneška.

Do Oldřichova se jelo hned jak skončila škola. V Kolíně třešně a jahody končily. Ale v Oldřichově právě začaly dozrávat. V Kolíně jsme museli všechno kupovat.

16.8.2019 v 14:48 | Karma článku: 9.18 | Přečteno: 272 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 10.15 Průměrná čtenost 1207

Tak hlavně jsem matka, že. Lovím v paměti, že jsem měla ráda indický filmy, ale teď se jejich stopáž překrývá se separační úzkostí syna. Vždycky jsem ráda jedla, akorát o dost hodnotněji než teď. Jo a taky jsem sportovala a fakt tím nemyslím současný turistický výšlapy do Billy.

Najdete na iDNES.cz