Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

No kidding

Existují kultury, které děti doslova zbožňují. Vlastně se dá říct, že po celým světě jsou dospělí z dětí úplně unešený, až na jednu jedinou výjimku. Tu naší – euroamerickou.

Docela vážně se tu vedou hodinové diskuze na téma, jestli matka s dětmi patří do kavárny, proč se matky hned po třech kusech navalí do pražské MHD a zaclání nebo matky, které v Lidlu vrážejí košíkem do ostatních zákazníků. Ne že bych to měla ve dvaceti jinak. Když si v kavárně přemítáte o tom, co to asi sakra znamená, když se někdo promění v brouka (pořád nevim) nebo prostě jen významně pomrkáváte na pěknýho kluka od vedle a strkáte si před nos Kafku, aby si nemyslel, že jste blbá – prostě do žádné takové situace tak nějak nezapadá jekot mimina. Můžu vám teda říct, že co to dítě mám, tak jsem stejně ještě nepřišla na situaci, kam by zapadal.

Já fakt chápu, že ostatní lidi dostává synkova oblíbená tónina do obrátek. Mě taky. Ale co hůř, pláč vlastního dítěte má pro rodiče netušené a ještě mnohem temnější rozměry. Jsme prostě takový společenský zvířata. Mému učiteli z psychoterapeutického výcviku to přišlo jako děsný klišé a pitomost, ale já si myslím, že to fakt sedí. Po porodu se vám spoje v mozku nějak divně přetransformují a ty sluchový se napojí přímo na centrum bolesti. Prostě slyšet pláč vlastního dítěte je něco jako když vám vrtákem ryjou v otevřený zlomenině. Je to něco, co zaručeně zažívat nechcete a sakra rychle uděláte cokoliv, abyste to nemuseli poslouchat. Myslím tím něco konstruktivního, ne že se zavřete v koupelně. Jde totiž o to, že to nefunguje – vyzkoušeno za vás. Můj muž to popisuje zhruba tak, že když mu v šátku zlehka zavrní protahující se dítě, za vteřinu se rozletí dvoje dveře a stojím tam já. V jeho podání je to asi jako hodně obtěžující návštěva takové té holčičky z toho hororu o mrtvé holčičce a majáku. Rudý oči, pod nima kruhy, mastný rozpuštěný vlasy – a za nima se hystericky ozývá: „Dej mi to dítě!!!“ Jo, je to tak. Vždycky jsem tvrdila, že dítě má i otce a až budu mít kritický spánkový deficit, postará se manžel. Takže smůla.

Každopádně je vám asi jasné, že okolo matky, které ječí dítě, je potřeba chodit po špičkách. Pokud možno vůbec. Já jsem fakt celkem vychovaný spořádaný člověk, ale když mi synek brečel v kočárku a nějaká divná existence ho začala ironicky napodobovat, ječela jsem na něj přes ulici: „Drž hubu!!“ Pak jsem samozřejmě rychle vysmahla, protože on měl v ruce lahváče a já jen madlo od kočáru. Kupodivu to byl zatím ale jediný reálný negativní střet s okolím.

Takže teď asi zklamu každého, kdo čekal nějakou tu společenskou kritiku. Lidi se na mě na ulici usmívají. Protože jsem matka! Celkem nevím, co s tím dělat, nejsem na to zvyklá. Vždycky si nejdřív sáhnu na pusu, jestli na ní zase nemám rozmatlanou čokoládu, a okouknu, jestli nemám sukni zastrčenou za kalhotky. Nemám! Pak se teda rozpačitě usmívám a koukám mizet. Jedna starší paní mi okoukla nosítko a empaticky zahlásila: „Ještě kdyby takhle někdo nosil vás, viďte?“ Ještě kdyby, říkám si v duchu a odhrnuju si z čela zpocený pramínky vlasů. V koupelnových potřebách stojí čtyři muži a pak už jen já s vakem na břiše, ze kterého trčí nožičky. Všichni začnou rázem šeptat a dva chlapíci stojící u oddělení s kachlíky začnou obdivovat ponožtičky malýho. No to mě podrž! Paní za okýnkem z registrů řidičů sjede pohledem moje kruhy pod očima a bouli pod bundou dávající tušit uvázané dítě a vydá mi nový řidičák i bez občanky, kterou jsem asi zase nechala doma v tý hrozně krásný kabelce. Kabelce, která čeká na dobu, kdy bude synek tolerovat kočár a já už budu konečně zase nosit něco jinýho než plochý boty, legíny a outdoorový batůžky.

Jo, a do tý kavárny chodím skoro každý den. Občas tam dostanu ke kafi zadarmo minipusinku a kromě mě tam zevlují tři až čtyři hipsta matky. Akorát místo Kafky mají před nosama Murakamiho.

Autor: Barbora Balková | středa 17.4.2019 13:27 | karma článku: 14,35 | přečteno: 951x
  • Další články autora

Barbora Balková

Rodičovská dovolená? Ideální příprava na pandemii!

Roky tvrdého výcviku se vyplatily. Kdo je v dnešní době připravený na současnou situaci lépe než matka na rodičovské dovolené?

13.3.2020 v 20:36 | Karma: 17,08 | Přečteno: 542x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

Tak akorát hřejivý vánoční příběh

Jak jsem oproti běžnému předpokladu tu pravou lásku a mezilidské pochopení poznala až díky předvánoční honbě za slevami.

15.12.2019 v 14:08 | Karma: 10,33 | Přečteno: 333x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

Imaginární milenci

Aneb podrobné a kolektivní zamyšlení nad otázkou: „Proč jsem si já nešťastná nevzala Pištu Hufnágla?“

8.12.2019 v 21:57 | Karma: 21,54 | Přečteno: 878x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

My se teda taky omlouváme!

Po shlédnutí známého videa, ve kterém se řada žen omlouvá mužům (svým, cizím, všem), jsme se chytily za nos a uvědomily si, že teď je řada i na nás.

17.11.2019 v 16:30 | Karma: 37,63 | Přečteno: 6916x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

Matka fúrie

Mnohé z nás díky permanentnímu vyčerpání a náhlému styku s dalšími rodiči objevují netušené hloubky své vlastní agresivity. A co teprve, když se to zkombinuje s národním komplexem.

10.11.2019 v 21:47 | Karma: 21,72 | Přečteno: 897x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

Jak jsem se stala biomatkou

Jsem biomatka a lesana. Občas zachraňuji pralesy a taky žížaly po dešti. Chtěla bych se tímto hluboce omluvit celé společnosti.

5.10.2019 v 16:20 | Karma: 22,70 | Přečteno: 1342x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

Zázračný vejce

Jedna taková univerzální otázka provází dítě jen s nepatrnými obměnami až do dospělosti. Charakterizuje ji úvodní „A už...?“ a může nabývat hned několika významů.

28.7.2019 v 19:27 | Karma: 9,25 | Přečteno: 293x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

Dítě v každém z nás

Původně jsem chtěla psát o něčem jiném. Zážitků mám totiž na rozdávání, protože kvůli havárii vody bydlíme už skoro měsíc po příbuzných.

20.7.2019 v 10:24 | Karma: 10,39 | Přečteno: 334x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

Cáky cáky na majáky

Nalijme si čistého vína, pod záštitou žádoucího psychomotorického vývoje mimina praskají kurzy plavání ve švech, přitom patřičný rozvoj potřebují spíše matky.

14.6.2019 v 16:56 | Karma: 15,05 | Přečteno: 503x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

Damn Amsterdam

Všude se dočtete, že dítě není na překážku "normálnímu" životu. S dětmi se dá kupříkladu cestovat, akorát musíte uzvednout balík plen navíc. Je to pravda? Tak napůl...

9.6.2019 v 22:25 | Karma: 10,56 | Přečteno: 411x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

Hysterióza

Když jste v jiném stavu, všechno je jinak. Třeba i s jídlem. Zezačátku si ho moc neužijete a později...vlastně taky moc ne.

1.6.2019 v 15:14 | Karma: 12,42 | Přečteno: 400x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

Já na to mám

Dnes jsme se vypravili na svatbu, protože dítě přece není na překážku běžnému životu, ba naopak! Život s ním je jedinečné obohacení jinak příliš poklidného a nudného života.

25.5.2019 v 22:07 | Karma: 15,52 | Přečteno: 693x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

Sama doma

Feminismus dnes platí pomalu za sprosté slovo a tak kdejaká celebritka vykřikuje: „Já si jako nemyslím, že by měl chlap ženskou mlátit nebo tak, ale jako nejsem zase žádná feministka, abyste si nemysleli!“

18.5.2019 v 16:37 | Karma: 18,14 | Přečteno: 731x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

Vážené dámy

Když jsem byla hodně mladá, odhadem jedny rovnátka a dva pupínky, byla jsem přesvědčená, že mně teda těhotenství postavu nezdeformuje.

11.5.2019 v 10:22 | Karma: 22,42 | Přečteno: 968x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

Hra o trůny

Včera jsme s manželem koukali na dlouho očekávaný třetí díl poslední série Hry o trůny. Dlouho očekávaný, protože první dva díly jinak brutalitou a akcí nacpaného seriálu vyznívaly jako (hodně nudný) pokus o sebeparodii.

2.5.2019 v 11:05 | Karma: 12,14 | Přečteno: 649x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

Plaveme v tom

Dítě moderní doby je taková tabula rasa, dalo by se říct. Prostě co na něj nezapíšeš, to tam není, takže matky zapisují horem dolem. V praxi je tím myšleno plavání nebo cvičení s dětmi.

1.5.2019 v 15:28 | Karma: 9,30 | Přečteno: 307x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

Vysosaná matka vol. II

Pravděpodobně je to dost překvapivé, ale kojím i nadále. Dříve jsem zatínala zuby s povzbudivou myšlenkou „vydržím to do tří měsíců, a pak se uvidí“, teď posouvám horizont vidiny lepších zítřků na šest měsíců.

28.4.2019 v 16:43 | Karma: 15,12 | Přečteno: 530x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

Gorily v mlze

Žijeme v postmoderní společnosti, ve který prostě neexistují jednoznačný manuály na život (a zrovna tak i pro mateřství).

22.4.2019 v 11:03 | Karma: 12,51 | Přečteno: 236x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

Míchaný vajíčka

Tento příspěvek je určený výhradně pro ženské, mateřstvím poznamenané čtenářstvo. Já vás varovala předem!

11.4.2019 v 13:02 | Karma: 13,68 | Přečteno: 720x | Diskuse| Ona

Barbora Balková

I ptáčkové sladce již sní

Jestli potřebujete pár tipů, jak uspat miminko, tady je nehledejte. Pokud vás však zajímá, co mají společného kojenec a papoušek, čtěte dále!

30.3.2019 v 22:07 | Karma: 13,59 | Přečteno: 421x | Diskuse| Ona
  • Počet článků 25
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1380x
Tak hlavně jsem matka, že. Lovím v paměti, že jsem měla ráda indický filmy, ale teď se jejich stopáž překrývá se separační úzkostí syna. Vždycky jsem ráda jedla, akorát o dost hodnotněji než teď. Jo a taky jsem sportovala a fakt tím nemyslím současný turistický výšlapy do Billy.

Seznam rubrik